15.06.2010 09:55

INFORMACE K ZÁMĚRU VÝSTAVBY ELEKTRÁREN V DLOUHÉ VSI U SUŠICE

 

 

 

 

CO HROZÍ DLOUHÉ VSI, SUŠICI A OKOLÍ?

 

 

V posledních měsících jste si v Sušici a jinde mohli všimnout mnoha žlutých letáčků s nápisem STOP ELEKTRÁRNÁM NA ŠUMAVĚ s výzvou k podpisu petice. Možná jste také zaznamenali zprávy v tisku, televizních zprávách či na internetu o záměru výstavby elektráren v Dlouhé Vsi u Sušice.

 

O co se vlastně jedná?

Týká se to i Vás?

Bližší informace naleznete na následujících stránkách.

 

Další informace na stránkách občanského sdružení www.sumavasobe.cz

 

 

 

KDE TEDY MAJÍ ELEKTRÁRNY VZNIKNOUT?

 

Výstavba dvou elektráren je plánována v Dlouhé Vsi u Sušice v areálu dnešní firmy Linea Home s. r. o. (bývalý provoz SOLO Sušice, později Otavské pily, Zemex, Tosima, Drevo Čechy, Linea Leasing a nyní Linea Home)

 

Od roku 1998 je vlastníkem Ing. Zdeněk Javorský, který zde nyní žádá o povolení megalomanského projektu elektráren na spalování biomasy.

 

O STAVEBNÍM ZÁMĚRU

 

Ing. Javorský rozdělil svůj záměr do dvou žádostí.

 

Přestože první žádost podala firma Linea Home s. r. o. se sídlem Na Ořechovce 574/11 Praha 6 na Krajský úřad Plzeňského kraje už 8.12.2008, informace o plánované výstavbě se na veřejnost dostala až v prosinci 2009. Do té doby nebyla se záměrem výstavby seznámena ani obec Dlouhá Ves ani příslušné úřady v Sušici.

 

POPIS PRVNÍHO ZÁMĚRU DLE ŽÁDOSTI ING. JAVORSKÉHO

 

První žádost je vedena pod názvem „Intenzifikace stávajícího energetického zdroje“.

 

Zde jsou uvedena tato čísla a údaje:

 

• spalování biopaliva bude probíhat v parním kotli o průměrném výkonu 25t/h přehřáté páry o parametrech 4,0MP a 400 ⁰C; tomu odpovídá výkon 19,25MW

• kotelna bude osazena kondenzační turbínou s odběrem protitlaké páry; odběrová pára bude sloužit k výrobě horké vody ve výměníkové stanici

• horká voda bude zapojena paralelně ke stávající kotelně, kde nahradí výkon uhelné kotelny (naše pozn. žádná uhelná kotelna zde ovšem není); v případě menšího požadavku na teplo v horké vodě bude použita kondenzace chladící věží

• elektrický výkon bioelektrárny bude max. 7MW

• elektrický průměrný výkon bioelektrárny (kondenzační provoz) bude 5,6MW

• elektrický průměrný výkon bioelektrárny (protitlaký provoz) bude 3,0 MW

• tepelný výkon elektrárny (protitlaký provoz) bude 13,5 MW

 

Mimo jiné je zde také uvedeno:

 

• v širším okolí průmyslového výrobního areálu nejsou známy žádné další stavby (naše pozn. úplně opomenuty zůstaly rodinné domy v blízkosti areálu)

• bioelektrárna bude spotřebovávat technologickou vodu na doplňování parního horkovodního a chladícího systému; ta bude odebírána z vnitřního rozvodu vody průmyslového areálu (naše pozn. tam je přivedena buď voda obecní nebo je zde studna, do které jde voda z řeky Otavy)

• veškeré odpadní vody budou zavedeny do vnitřní kanalizace průmyslového areálu; stávající kanalizační síť má pro tento záměr dostatečnou kapacitu (naše pozn. v tomto areálu jsou odpady svedeny do starých jímek u budov nebo kanalizace ústí přímo do kanálu, který pokračuje do řeky Otavy)

• hlavním odpadem bude popílek, který bude odvážen a ukládán na řízené skládce, případně bude využíván jako hnojivo a vracen zpět na pole (naše pozn. je obtížné si představit např. v podmínkách takové zimy, jako byla letos, odvoz cca 1 kamionu popílku denně na pole...)

• nejbližší stavba vzhledem ke zdroji hluku je dle záměru ve vzdálenosti 200m (naše pozn. přitom rodinné domy s reálem továrny přímo sousedí)

 

Toto jsou jen některé údaje z první žádosti, kterou pro firmu Linea Home s. r. o. zpracoval Ing. Ondřej Hradečný, Mezihoří 16, 256 01 Soběhrdy, 608 970 380.

 

POPIS DRUHÉHO ZÁMĚRU DLE ŽÁDOSTI ING. JAVORSKÉHO

 

Druhou žádost podala na Krajský úřad plzeňského kraje firma Volné prostory s. r. o. se sídlem Zelinářská 7, Plzeň dne 15.1.2010. Tuto firmu reprezentuje také pan Ing,. Javorský.

 

Žádost je vedena pod názvem „Elektrárna na spalování biomasy“. Další data a údaje jsou stejné jako u žádosti první.

 

 

A TEĎ OTÁZKY A NEJASNOSTI

 

Proč žádají o stavbu dvou téměř identických elektráren dvě firmy, které náhodou obě patří panu Ing. Javorskému?

 

• zarážející je také to, že o každou elektrárnu žádá jiná firma a přitom stojí hned vedle sebe a mají mít společný komín

 

Proč pan Javorský žádá o různá povolení úřady za každou elektrárnu zvlášť a v různém časovém sledu?

 

• není to náhodou proto, že nechce, aby se obě elektrárny posuzovaly jako celek?

• u obou žádostí je uvedeno „Oznámení podlimitního záměru“

 

Jak je možné, že úřady neposuzují tento záměr (žádosti dvou firem) jako jeden?

 

• pak by totiž tento záměr velmi pravděpodobně podléhal zjišťovacímu řízení podle zákona EIA – posuzování vlivu na životní prostředí; a tím by v této lokalitě (údolí Otavy a blízkost NP Šumava) nejspíš neměl šanci potřebná povolení získat

 

Některé informace jsou neúplné a nepravdivé tak, aby vyhovovaly uskutečnění uvedeného záměru; např:

 

• podle nás by úřady měly tyto údaje prověřit a porovnat se skutečností

• např. že v širším areálu firmy nejsou známy žádné další stavby -což není pravda

• voda bude odebírána z vnitřního rozvodu – voda by ovšem byla obecní nebo z řeky Otavy

 

• stávající kanalizační síť má dostatečnou kapacitu – není to pravda

 

 

• u obou žádostí je uvedeno, že „horká voda bude zapojena paralelně ke stávající kotelně, kde nahradí výkon uhelné kotelny – stávající kotelna bude sloužit jako studená záloha“ – toto je z technického hlediska nesmysl, protože v areálu firmy žádná uhelná kotelna není a dlouho nebyla (Stávající kotelna je osazena kotlem ČKD Tatra Kolin, BK-6; do firmy byl osazen jako nový v roce asi 1983, je upraven na spalování dřevěného odpadu – štěpky a piliny, který je pomocí šneku nahrnován dovnitř kotle na tzv. krtinu, která postupně odhořívá. Jinak tyto kotle byly spíše na plyn nebo na mazut. Výkon kotle – výstup páry z kotle je cca 4,2MW za předpokladu pálení suchého paliva. Se zvyšováním vlhkosti výkon rapidně klesá. Původně mohl vyrábět i předehřátou páru, nyní jsou předehříváky demontovány. Z toho vyplývá, že nahrazovat kotel, který kdyby byl v pořádku – s předehříváky by měl výkon cca 4,2MW dvěma kotli o max. výkonu 2 x 23MW = 46MW = cca 11 x výkonějšími, je další zaváděcí údaj.)

 

Pro dokreslení uvádění nejasných a nepřesných informací ze strany žadatele Ing. Javorského uvádíme jednu z jeho citací v tisku (viz. Klatovský deník 17.2.2010): „Plánovaná kotelna je menší než ta současná. Mám všechna povolení, studie ohledně hluku, zpracování odpadu nebo emisí...“ – i zde jsou uváděny nepravé informace; pan Javorský neměl např. potřebná povolení od hasičů – o ta žádal pro obě firmy až po tomto datu.

 

Mnoho informací v těchto žádostech je zcela evidentně účelově zkresleno tak, aby odpovídaly prospěchu obou žádajících firem

 

 

 

DOPAD VÝSTAVBY ELEKTRÁREN NA DLOUHOU VES, SUŠICI A OKOLÍ

 

...kromě zničení životního prostředí hlukem, prachem a emisemi NIC; prospěch by měl pouze investor

 

ELEKTRÁRNY JAKO ZDROJ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

 

Žádosti nelze posuzovat jako dvě, ale jako jeden celek – tak jako tak je jejich umístění v Dlouhé Vsi v údolí řeky Otavy z hlediska šíření spalin do ovzduší to nejméně vhodné místo.

• komín má být vysoký cca 70m (asi jako dvě věže sušické radnice) – to je podle odborníků stále málo na to, aby se spaliny co nejvíce rozptýlily do ovzduší

• vzhledem k převládajícímu západnímu proudění by spaliny dopadaly údolím Otavy především na Sušici a okolí

• denně se má spálit v jedné elektrárně cca 15 kamionů údajně štěpky; tj. celkem cca 30 kamionů denně + další kamiony na odvážení odpadu

 

Vznikne tak množství popílku, prachu a hlavně emisí, které nejsou ani vidět ani cítit, ale které nám všem zkrátí životy, protože jsou jedovaté.

 

 

 

 

 

EKOLOGICKÁ ŠTĚPKA JAKO JEDINÝ ZDROJ SPALOVÁNÍ?

 

Dřevní štěpky je již dnes podle odborníků v České republice nedostatek. A to i pro zařízení, která jsou již dnes v ČR v chodu. Toto mohou potvrdit např. v Hartmanicích nebo v Kašperských Horách, které jsou dřevní štěpkou vytápěné.

 

CO VŠECHNO JE TEDY BIOMASA?

 

Pod tímto pojmem se nemusí skrývat jen dřevní štěpka, ale také některý tříděný komunální odpad!

 

A MOHLI BYCHOM Z TOHO NĚCO MÍT? KOLIK ZÍSKÁME ENERGIE?

 

Další, velmi zarážející skutečností je, jaké plýtvání energií by tato výstavba přinesla.

 

Výroba elektrické energie je uváděna následovně:

 

V kotli se něco spálí a ohřeje to vodu tak, že vznikne přehřátá pára o určité teplotě a tlaku. Ta poté roztočí turbínu, která pohání generátor a ten bude vyrábět elektrickou energii. Pára po průchodu turbínou ztratí část své energie (sníží se její teplota a tlak). A nyní jsou dvě možnosti, co s ní dál. V tom lepším případě se využívá k ohřevu, např. vody apod. Tomu se říká tepelný proces. V tom horším případě se její energie nevyužije a rovnou se ochlazuje v chladicích věžích. Tomu se říká kondenzační proces. Při tomto procesu celková účinnost nedosáhne 30%.

 

V Dlouhé Vsi je plánována ke každé elektrárně chladící věž (to jsou ty „betonové příšery“, které můžete vidět např. u Temelína; zde by byly o něco menší). A ve které se bude téměř všechna vyrobená pára ochlazovat.

 

Důsledek? Ohřívání klimatu v širokém okolí, v zimě tvoření námraz a především plýtvání s energií.

 

Využitelnost energie z paliva by tedy byla cca 30%. Pro srovnání např. Kašperské Hory nebo Hartmanice, které v zimě štěpkou vytápí část svých obcí, dosahují účinnosti přes 80%. To znamená, že ze stejného objemu paliva vyrobí více než 2x tolik energie, kterou využijí.

 

Jak je možné, že se v současné době, kdy se např. kvůli plýtvání energií zakazují klasické žárovky, kotle v domácnostech budou muset splňovat určité parametry apod., uvažuje o výstavbě takového projektu, když je evidentní, že při tak nízké účinnosti jde především o plýtvání?

 

A CO TEDY MOŽNOST VYTÁPĚNÍ?

 

Je možné, že investor by se bránil tvrzení, že by celý proces byl kondenzační, protože část páry by před ochlazením mohla být využita k ohřevu. Otázkou ale je, co by bylo ohříváno.

 

Využití tepla pro Sušici je nereálné z několika důvodů:

• vzdálenost

• vedení parovodu v korytě řeky Otavy

• Sušice má vytápění vyřešené a o tento zdroj nemá zájem

 

Také se nabízí možnost využití tepla pro Dlouhou Ves:

• i kdyby si v Dl. Vsi tuto možnost vytápění někteří vybrali, situaci to neřeší, protože při uvažovaném výkonu kotle by muselo být vytápěno město minimálně o velikosti Klatov, aby to mělo smysl z hlediska zvýšení celkové účinnosti celku

 

• již nyní, kdy je v areálu firmy provozován kotel o cca 11 x menším výkonu, neběží naplno, protože podnik tolik tepla nepotřebuje; kotelna neběží stále, pouze přerušovaně a teplo se využívá pouze na vytápění objektu, ohřevu sušáren na řezivo a k ohřevu lisu na výrobu laťovkového středu

• navíc v kotelně firmy Linea Home s. r. o., hned vedle stávajícího kotle BK-6 stojí téměř nepoužitá parní turbína s generátorem PCPL o výkonu 700KW (vyrobeno v První brněnské strojírně Velká Bíteš); ta zde byla instalována spolu s kotlem ještě v éře „SOLA“; je plně funkční, byla i zkušebně provozována, ale k jejímu stálému používání nedošlo, protože aby mohla vyrábět elektrickou energii, musel kotel běžet naplno a to přineslo i v době, kdy v továrně pracovalo 150 lidí (nyní cca 40 lidí) problém s tím, že páru, která prošla turbínou, nebylo kde využít; čekalo se na to, že se spustí tehdy, až bude možno páru využít, ale k tomu nikdy nedošlo – ani v minulé komunistické době se nevyplatilo provozovat turbínu v kondenzačním režimu (= ochlazovat páru v kondenzační věži); a to i vzhledem ke zvýšené spotřebě štěpek

 

VŠE SHRNUTO:

V areálu se nachází plně funkční turbína na výrobu elektrické energie (stačilo by ve stávajícím kotli opravit předehříváky). Pan Javorský by ale musel vyřešit, kde by se pára ochlazovala, protože i když jde o několikanásobně menší výkon, než mají mít plánované elektrárny, není pro ní odbyt.

 

• Proč tedy není využito a spuštěno to, co už ve firmě je?

Jedná se vlastně o to samé, pouze v menším, stávající kotel také spaluje štěpky.

Odpověď: Pokud by byla ve stávajícím zařízení vyráběna elektrická energie, muselo by být spáleno mnohem více štěpek než nyní, pára by musela být ochlazována a to se, když si to majitel spočítá, nevyplatí.

 

• Proč má být to samé, jen několikrát větší, postaveno hned vedle této stávající kotelny?

 

• A jak je možné, že se to i v provozu na kondenzační režim vyplatí?

 

Neplyne z toho předpoklad, že by zde nakonec mohlo být spalováno i něco jiného, než jen dřevní štěpka?

 

A jak je možné, že některé úřady tuto možnost ještě neprokoukly?

 

Z výše uvedeného plyne, že výstavba těchto elektráren v místě, kde není odběr tepla, je absolutní nesmysl (např. v Jindřichově Hradci, kde je v provozu podobná elektrárna, je vytápěna větší část města).

 

Navíc, v areálu firmy je také vodní turbína o výkonu cca 250KW, kterou Ing. Javorský cca před 4lety prodal spolu s vodními právy.

 

• Proč by ale p. Javorský vodní turbínu i s právy prodával, kdyby výrobě elektrické energie tak věřil? A to i vzhledem k tomu, že výroba z vody je mnohem ekonomičtější než spalování...

Opět se tedy dostáváme k otázce, co se tedy má v areálu v Dlouhé Vsi nakonec spalovat.

 

ZÁVĚREM

 

Přestože první žádost byla na Krajský úřad v Plzni podána už v prosinci 2008, jak už bylo řečeno výše, Dlouhá Ves a Sušice byly s tímto záměrem seznámeny až v prosinci 2009, kdy informace o plánované výstavbě vyšla na veřejnost. Ing. Javorský do té doby tuto skutečnost tajil a až poté se vše snažil okomentovat tak, že celá stavba bude výhodná především pro občany – to se ale špatně přijímá, když

zde má vzniknout stavba, která zničí životní prostředí všem občanům jak Dlouhé Vsi, tak Sušici a okolí a užitek a zisk přinese jen investorovi, který navíc v lokalitě vůbec nebydlí a nemá k ní žádný vztah.

 

Členové občanského sdružení Šumava sobě a další odpůrci staveb jsou obyčejní lidé žijící v Sušici a okolí a rozhodně nemají nic proti normálnímu podnikání kohokoli v tomto regionu. Jenže výstavba výše uvedených elektráren nikomu zde, kromě investora, nic nepřinese (nelze mluvit ani o zvýšení zaměstnanosti), ale jenom nám všem ublíží a to na velmi dlouhou dobu, protože životnost těchto staveb se počítá na desetiletí.

 

A to ani nebyly popsány problémy, které by postihly samotnou Dlouhou Ves (jako nadměrný hluk z cca 32 kamionů denně, stálý hluk z chladicích věž a ventilátorů, prach z paliva, prach z popílku, zatížení komunikace apod.), ale proti výstavbě hovoří už pouze samotné emise a změna klimatu v regionu.

 

Z hlediska nízké účinnosti je zarážející, že úřady projekt nezamítly hned při první žádosti. O to více je třeba si uvědomit, jak nebezpečný tento záměr je.

 

Proto žádáme všechny občany regionu, aby se co nejpodrobněji seznámili se skutečnostmi, které s plánovanou výstavbou souvisí, aby si případně ověřili i informace vycházející ze strany Ing. Javorského a aby pomohli odvrátit nebezpečí, které hrozí jak pro Dlouhou Ves, tak pro Sušici a okolí.